Luštěniny VII.

Je tomu již 130 let, co se zrodila první vlaštovka velkého impéria. Roku 1894 založili tři sourozenci Tomáš, Antonín a Anna Baťovi obuvnickou firmu, kterou měl později znát celý svět. První dílna se nacházela v domě „U Stuchlíků“ na zlínském náměstí Míru.

Tam začali s výrobou tradičních a jednoduchých valašských papučí. Firma v tuto chvíli zaměstnávala přímo v dílně 10 lidí a přibližně 40 dalších domáckých dělníků. Již po prvním roce existence ale dlužila firma dodavatelům přibližně 8 000 zlatých a stála doslova na pokraji bankrotu.

Avšak kdo se nevzdá, zvítězí!

Baťův kanál neboli průplav Otrokovice-Rohatec je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1934–1938 v délce 52 km. V roce 1901 vznikla legislativní úprava na propojení Moravy s Odrou a vznik Dunajsko-oderského průplavu. Projekt překazila válka. Když Tomášovi Baťovi v roce 1930 továrnu v Otrokovicích odplavila povodeň, prosazoval úpravu koryta a ještě v 1931 začal s budováním kanálu.

V roce 1932 Tomáš Baťa tragicky zahynul. Projekt byl dokončen pod vedením Jana Antonína Bati. První voda kanálovým úsekem protekla v roce 1937.

Tomáš Baťa byl průkopníkem letectví v Československé republice. Letadlo značky Junkers (Model F 13) byl jeho osobním letounem. Toto letadlo se také stalo jeho osudným.

Dne 12. července 1932 došlo na firemním letišti v Otrokovicích k vážné letecké nehodě. Jejími oběťmi se stali dva zakladatelé zlínského letectví: továrník Tomáš Baťa a šéfpilot Jindřich Brouček.

Replika letounu Junkers F 13 je k vidění v budově Památníku Tomáše Bati ve Zlíně.

Pod pojmem Baťovy ceny rozumíme ceny zakončené devítkou. Principem této iluze je vnímání ceny prostřednictvím chápání významnosti pozice číslic, respektive počtem cifer číslic. Cena 99 Kč vypadá lépe než 100 Kč, protože první číslice má jen jednu cifru a to jednotky, zatímco druhá číslice má už cifry dvě.

Číslo 100 se tak zdá opticky výrazně větší přestože je mezi nimi rozdíl pouze jedné koruny.

Na území dnešní Indie začalo podnikání firmy Baťa v roce 1926 otevřením prvních vlastních prodejen. Koncem roku 1931 byla zřízena sesterská společnost a nedlouho poté započala výroba obuvi v továrně v Konnagaru.

Významným centrem baťovské výroby se stal roku 1936 Batanagar. V dalších letech přibylo několik nových továren. Prodejní síť se rozšířila z 20 míst v roce 1939 na 738 v roce 1951. Mezi rokem 1985 a 1995 byly otevřeny dvě moderní továrny na obuv.

Vladimír Karfík

Narodil se 26. října 1901 ve slovinské Idriji.

V letech 1919-1924 studoval na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, v letech 1925-1926 absolvoval studijní praxi u Le Corbusiera v Paříži a 1928–1929 praxi u Franka Lloyda Wrighta v jeho americkém studiu Taliesin.

V roce 1930 se vrátil do Československa a stal se vedoucím projektového oddělení Baťových závodů ve Zlíně, kde působil až do roku 1946. V letech 1946-71 učil architekturu na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě.

V letech 1978-82 působil jako hostující profesor a vedoucí oddělení architektury na University of Malta. Roku 1982 se vrátil do Československa a usadil se v Brně. Za svou architektonickou i pedagogickou činnost byl mnohokrát vyznamenán.

Zemřel 6. června 1996 a pochovaný je v Bystřici pod Hostýnem.

Marie Baťová se stala manželkou Tomáše Bati 15. dubna 1912. Jejich manželství je popisováno jako harmonické a láskyplné. I když Marie neměla zprvu oficiální postavení ve firmě, o její chod se aktivně zajímala a zapojovala se. Její radostí však bylo i vaření a pečení. Dodnes se dochovaly Mariiny ručně psané recepty- přes 400 receptů ve třech jazycích.

Obsahují mimo jiné ale drobné poznámky ze osobního života. Mezi nimi i to, jak Baťu Marie ráda přezdívala „Tomo“ a on ji oslovoval „Máničko“.

Po 1. světové válce vymyslel Tomáš plán, jak se přizpůsobit poválečným ekonomickým potížím, a snížil ceny obuvi o 50 %. Dělníci souhlasili se snížením mezd o 40 % a Baťa jim na oplátku dodával jídlo, oblečení a další nezbytnosti za poloviční cenu. Tento odvážný krok se osvědčil a Baťovy obchody zaplavili zákazníci.

Baťa značně předběhl svou dobu vytvořením „samosprávných dílen a oddělení“, v nichž zaměstnanci mohli přispívat svými nápady a ovlivnit svůj vlastní výdělek úsilím o vyšší ziskovost oddělení. Byly založeny nové společnosti ve Francii, Rakousku, Rumunsku, Švédsku, Švýcarsku, Egyptě, Belgii, Finsku, Lucembursku, Maďarsku, Itálii, Indonésii, Singapuru a Indii.