
Luštěniny IV.
Filmové luštěniny, náš 4 ročník. Z počátku nás pronásledovala nervozita z nízkého počtu účastníku, a tedy počet připravených materiálů byl nižší než minulé ročníky. To se nám naštěstí stalo osudné, v sobotní poledne nás čekala rekordní účast a naši organizátoři, kteří sami vtipkovali o běhací šifře, si sami dali lehký výklus. Zajímavostí tohoto ročníku bylo, že jsme zlomili naše deštivé prokletí a užili jsme si slunečný den.
Vítězné týmy
- 1Nebuďte slušnej, řekněte jméno
- 2Oslík a kočičky
- 3Abakus
Šifry a jejich řešení
Všechny šifry, jejich řešení a nápovědy jsou vám k dispozici
Telegram do vězení č.4

Karty

Cesta do pravěku

Schůzka

Na dobrou noc

Zátopek

Stížnost na život

Filmový pás

Šachovnice

Elektrický obvod

Bonusové informace k šifám
Každá šifra obsahuje menší, či delší doplňující informaci, která se váže buď s danou šifrou, nebo se stanovištěm šifry.
Telegram do vězení č.4
Ateliéry Bonton Zlín, zkráceně ABZ, byla filmová produkční společnost spravující největší archiv českých hraných filmů.
Společnost dnes s názvem Bonton a.s. má ve správě okolo 1500 českých hraných a dokumentárních filmů vyrobených v letech 1965-1991. Mezi ně patří i animované filmy jako Pat a Mat, Bob a Bobek nebo Spejbl a Hurvínek.
Karty
Zlínský klenot je polohraný dokumentární film o obnově mimořádného architektonického díla - Památníku Tomáše Bati. Snímek se zaměřuje na osud a proměny památníku, od násilné ideové přestavby na Dům umění, až po současnou rekonstrukci, která budově navrátila její původní vzhled a účel. Dokument Zlínský klenot si můžete pustit ze záznamu v archivu České televize.
Cesta do pravěku
Film Cesta do pravěku režiséra Karla Zemana ukazuje prehistorická stadia vzniku Země, flory a fauny. Nález pravěké zkameněliny je pro čtyři zvídavé kluky výzvou k výpravě do dávné minulosti. Na malé pramičce postupně proplouvají dobou ledovou přes třetihory a druhohory až na samý počátek života na planetě Zemi, přičemž zažijí nejrůznější, mnohdy i nebezpečná dobrodružství.
Některé exteriéry se natáčely na přehradě Fryšták asi 4 km nad soutokem Fryštáckého potoka s řekou Dřevnicí a proto se objevil také v naší šifře.
Schůzka
Metráček je český film natočený v roce 1971. Děj se odehrává okolo plnoštíhlé dívky Jitky, která zrovna nevyniká ve vybíjené, ale uplatní se ve vrhu koulí. Film se natáčel v Příboře, Rožnově pod Radhoštěm, ale scény ze školy a tělocvičny byly prý natočené i ve Vizovicích kousek od Zlína.
Na dobrou noc
První série Boba a Bobka vznikla v roce 1978. Na televizních obrazovkách se poprvé objevili v roce 1979. Podobu jim dal kreslíř Vladimír Jiránek, hlas jim propůjčil Josef Dvořák. K jejich prvním dobrodružstvím, která podle scénářů Jaroslava Pacovského a Jiřího Šebánka, natočil režisér Václav Bedřich, rychle přibývala dobrodružství další. Původní seriál z produkce Československé televize má 39 dílů, v letech 2003-2005 realizovaný Bob a Bobek na cestách má dílů 52, ovšem ty již byly vyrobeny společností Ateliéry Bonton Zlín a.s.
Kruhy
Budova od architekta Františka Lýdie Gahury, otevřená v roce 1933, rok po smrti Tomáše Bati, je nejhodnotnější památkou zlínského konstruktivismu a vrcholem fenoménu tzv. baťovské architektury.
Na první pohled je idea památníku jednoduchá: prázdný hranol umístěný ve viditelné poloze nad městem, v ose stoupajícího parkového prostoru, tvořený několika moduly zlínského skeletu o rozměrech 6,15 * 6,15 m a opláštěný pouze katedrálním sklem; uvnitř osudný letoun Junkers F 13, ve kterém Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul krátce po startu z nedalekých Otrokovic při plánované letecké pracovní cestě do švýcarského Möhlinu.
Jeho mimořádnost spočívá v tom, že do něj architekt Gahura vtělil přímo vlastnosti Tomáše Bati - velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus, prostotu, pravdivost a poctivost - a vyjádřil je stavbou samotnou.
Zátopek
Zpustlý fotbalový stadion za Lužánkami v Brně se přenesl v čase i prostoru pro natáčení filmu Zátopek o fenomenálním běžci dlouhých tratí Emilu Zátopkovi.
Nejdříve se brněnský stadion proměnil ve stadion v Berlíně v roce 1946, následně na londýnský stadion Wembley, který hostil v roce 1948 olympiádu a nakonec na stadion z olympijských Helsinek v roce 1952.
Stížnost na život
Baron Prášil je český napůl animovaný napůl hraný film zlínského režiséra Karla Zemana z roku 1961 s Milošem Kopeckým v hlavní roli. Jde o fantasy komedii, která byla inspirována knihou „Podivuhodné cesty po vodě i souši, polní tažení a veselá dobrodružství Barona Prášila, jak je vypravuje při víně v kruhu přátel“ od G. A. Bürgera. Film se vyznačuje velkým množstvím filmových triků a zajímavých výtvarných řešení, režisér se inspiroval rytinami francouzského rytce a ilustrátora Gustava Dorého.
Filmový pás
Smečka (v anglickém překladu The Pack) 2020 je hraný česko-lotyšsko-slovenský koprodukční film z prostředí hokeje náctiletých. Společně se scenáristkou Irenou Kocí se na scénáři podílel sám režisér filmu Tomáš Polenský.
Snímek debutujícího režiséra Tomáše Polenského, absolventa Vyšší odborné školy filmové ve Zlíně, FAMU a Univerzity Tomáše Bati, který vznikl ve společnosti 8Heads Productions v koprodukci s lotyšskou produkční společností Ego Media a slovenskou Furia Film, zavede diváky do fiktivního hokejového klubu Vlci a do prostředí mládežnického sportu, kde jsou dospívající chlapci vychováváni podle zákona síly.
V průběhu vývoje byl film jako první majoritní český projekt vybrán pro koprodukční trh Asian Project Market, který se každoročně koná v rámci prestižního mezinárodního filmového festivalu v jihokorejském Busanu.
Elektrický obvod
Hrad Malenovice se nachází ve zlínské místní části Malenovice. Leží na západním výběžku Tlusté hory. V hradu se mimo jiné nacházejí archeologické a národopisné expozice Muzea jihovýchodní Moravy a je zpřístupněna hradní věž. V zoologické expozici je vystavena jediná veřejně přístupná kostra slona v České republice.
Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Hrad byl založen v 2. polovině 14. století (1356) moravským markrabětem Janem Jindřichem v gotickém stylu, v 1. polovině 16. století nechal rytíř Václav Tetour z Tetova hrad přestavět do renesanční podoby. V roce 1693 koupil zámek hrabě František Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu a upravil jej na zámecké sídlo v barokním duchu. Posledními majiteli byli v letech 1804-1945 Šternberkové.
Hrad je od roku 1953 majetkem krajského muzea a veřejnosti je přístupný od roku 1957.