Luštěniny II.

Filharmonie Bohuslava Martinů je Zlínský symfonický orchestr, který byl založen již v roce 1946. Každoročně pořádá mnoho koncertů nejen operní a komorní hudby, ale i symfonické vystoupení například na festivalu Masters of Rock spolu s Martou Jandovou a Václavem Noid Bártou, zpěvačkou Tarja Turunen nebo Švédskou metalovou kapelou Sabaton.

Hostuje na nejvýznamnějších českých festivalech a uskutečnila i turné do 13 zemí Evropy a do Spojených států amerických.

Hugo Vavrečka byl český novinář, národohospodář, politik a diplomat. Byl dědečkem Václava a Ivana Havla. Hugo Vavrečka k firmě Baťa nastoupil 7. června 1932 na pozici ředitele, kde měl na starosti národohospodářské, obchodní a diplomatické vztahy firmy Baťa s obchodními partnery v prvorepublikovém Československu i zahraničí.

Poté co Tomáš Baťa 12. července 1932 tragicky zahynul, stal se majitelem a šéfem firmy Jan Antonín Baťa. Vavrečka s Dominikem Čiperou zastávali funkce dvou nejvýše postavených zaměstnanců.

Hamiltonovská cesta je pojem z teorie grafů a vyjadřuje takovou cestu, která projde každým uzlem grafu právě jednou. Hamiltonovská kružnice taktéž obsahuje každý uzel právě jednou s výjimkou výchozího uzlu, který je zároveň i uzlem koncovým.

Jednou z nejznámějších aplikací je Problém obchodního cestujícího. Jedná se o problém zmiňovaný od r. 1759 Eulerem. Obchodní cestující má navštívit n měst (každé právě jednou) a vrátit se zpět domů. Přitom vzdálenost/čas/náklady musí být nejmenší možné. Jinými slovy hledáme nejkratší HC v hranově ohodnoceném grafu.

V naší šifře jsme hledali nejkratší Hamiltonovskou cestu z bodu 4 do bodu 3. Náš obchodní cestující se tedy nevracel do stejného bodu, ze kterého vyšel.

Krajská knihovna Františka Bartoše nyní se sídlem v areálu Svitu v 15.budově je největší veřejnou knihovnou ve Zlínském kraji. Poskytuje návštěvníkům knihovnické a informační služby, pořádá kulturní a vzdělávací akce pro školy a veřejnost.

Její vznik sahá až do roku 1885, kdy byl založen Čtenářský spolek ve Zlíně, kde byl později František Bartoš jmenován jako první čestný člen spolku.

Její fond činí přes 410 000 knih a ročně má knihovna až přes 1 200 000 výpůjček.

Počátky zlínské dopravní společnosti sahají do dob rozvoje města a to díky růstu Baťových závodů a mohutné výstavbě bytů pro zaměstanance. Jako první bylo připrveno připraveno zahájení trolejbusového provozu na protisměrných okružních linkách A a B v trase Náměstí Práce - Nemocnice - Náměstí Práce a kyvadlové lince C Lesní čtvrť - Prštné. Tyto linky sloužily primárně pro svážení a rozvážení zaměstnanců firmy Baťa.

Zkušební provoz těchto linek byl zahájen 13. listopadu 1943.

Kudlovská přehrada - Na úvod je nutno smutně konstatovat, že název 'přehrada' je pro umělou vodní nádrž poněkud zavádějící, neboť plocha vodní hladiny nedosahuje větších rozměrů než má průměrný český rybníček. I tak je ale přehrádka vítaným oživením při procházce a obdivování moderních budov a zeleně centra města Zlína.

Příjemným překvapením pro návštěvníka bude 'napevno' zakotvená výletní loď s restaurací u jednoho z břehů. Díky tomuto originálnímu nápadu je vám umožněno příjemné posezení nejen v interiéru, ale za příznivého počasí i na palubě lodi a vy se můžete 'kochat' pohledem do nevábně zbarvených vod přehrádky. Ale tady pozor! Kapalina nádrže není zabarvena do hněda od špíny, ale díky nánosům bahna na jejím dně.

Kudlovská přehrada totiž vznikla už v letech 1931 až 1932 v minulém století jako nádrž, která bude zastavovat přívaly vody a kaly z Kudlovského potoka. Byla ale hlavně využívána jako zdroj vody při hašení požárů a byly z ní napájeny městské kašny. Protože ale nebyla celá čištěna už několik desítek let - panuje totiž důvodný předpoklad, že se na jejím dně nachází munice z 2. světové války, a tak doposud město a ani její správce, jímž je Povodí Moravy, nepřistoupili k jejímu celistvému vyčištění.

Dno přehrady v současnosti vyplňují nánosy bahna o síle od 1 do 5 metrů! Že je ale kvalita vody v přehradě více jak ucházející, o tom by vás mohli přesvědčit nejen rybáři, kterým Kudlovská nádrž slouží jako lovecký revír, ale hlavně ekologové. Podle nich se v hladinách přehrádky vyskytují vzácní živočichové, jakými jsou například škeble rybničné a populace raka říčního.

A na závěr něco pro lovce informací: výška přehradní hráze dosahuje 7.5 m a plocha vodní hladiny r. 1936 dosahovala 6977 metrů čtverečních.

Jindřich Brouček byl pilotem, který se podílel na založení a vývoji Baťovské letecké společnosti. Byl také pilotem, který řídil letadlo Junkers F 13 a zahynul společně s Tomášem Baťou při havárii v roce 1932.

Právě se nacházíte u budovy kongresového centra. Zajímavostí je, že jedním z největších oříšků pro tým architektů bylo navržení 60 metrů dlouhé a 90 tun vážící střechy kongresového centra. Eva Jiřičná se nechala inspirovat přírodou.

Vybrala si rostlinu tzv. Rozsivku, jednobuněčnou řasu s křemičitou schránkou. Tato rostlina má oválný tvar, uprostřed má dvě tepny a z nich vedou ke krajům malá žebírka. Při pohledu z výšky střešní nosníky připomínají právě tyto dvě tepny.

Nacházíte se na místě, kde byl 28. října otevřen park z 28 lip k výročí 100 let od založení československého státu. Tyto stromy, vysázené v pravidelném rastru čtyř řad po sedmi kusech, jsou pravidelně tvarovány do střihu bosket a nabízí místo k odpočinku v centru města s výhledem na Zlín.

Lípy jsou považovány za stromy republiky a součást národních dějin. Jejich výsadba u příležitosti významných výročí má dlouhou tradici.

František Lydie Gahura byl český architekt a sochař patřící mezi nejvýznamnější české architekty, sochaře tvořící v duchu funkcionalismu. Hned po ukončení studií byl zaměstnán ve stavebním oddělení firmy Baťa ve Zlíně, kde pracoval do roku 1946. Proslavil se jako sochař. K jeho raným dílům patří socha J. A. Komenského a v roce 1920 sochy Františka Bartoše a Boženy Němcové.

Až s určitým zpožděním se začal uplatňovat jako architekt a urbanista. Na jeho schopnosti upozornil Tomáše Baťu právě jeho profesor Jan Kotěra, když projektoval zahradní obytnou čtvrť pro zaměstnance továrny. Vrcholem jeho urbanistické tvorby byl Regulační plán Velkého Zlína z roku 1934, který si udržel kontinuitu až do dnešní doby. Zaobíral se celým zlínským regionem a byl autorem celé řady účelových staveb.